Přeložte svůj první soubor
Vytvořte zdrojový katalog, stáhněte cílové soubory v němčině a francouzštině a poté přeložte změnu ve zdroji.
V tomto průvodci projdete nastavením, překladem a stažením výsledků na příkladu jednoho anglického souboru JSON. Na konci budete mít na disku soubory v cílových jazycích a výchozí stav pro další úpravy. Pokud chcete nastavení svěřit programovacímu agentovi, přečtěte si Nastavení s programovacím agentem.
Připravte si malý projektový adresář a prostředí s Node.js a npm. Potřebujete také účet Lingo.dev, oprávnění překládat pomocí aktivního lokalizačního engine a dostatečný limit účtu pro daný překlad.
Instalace a přihlášení #
npm install --global @lingo.dev/cli
lingo --version
lingo loginPři přihlášení se otevře prohlížeč. V neinteraktivním prostředí místo toho předejte LINGO_API_KEY prostřednictvím úložiště tajných údajů. Klíč v proměnné prostředí má přednost před uloženým přihlášením. Než se tedy přihlásíte jako jiný uživatel, odstraňte případný nechtěně nastavený klíč.
Vytvořte zdroj #
Vytvořte adresář locales a do souboru locales/en.json uložte následující obsah:
{
"checkout": {
"title": "Review your order",
"submit": "Place order"
}
}Z kořenového adresáře projektu spusťte:
lingo init --source en --targets de,fr --files 'locales/en.json' --yes
lingo linkinit zapíše .lingo/config.json a přidá blok Lingo.dev do AGENTS.md, aby programovací agenti věděli, že si mají přečíst průvodce pro agenty k CLI; tento krok přeskočíte zadáním --no-agents-md. Pomocí link můžete vybrat organizaci a lokalizační engine nebo je vytvořit, pokud k tomu máte oprávnění. Lokalizační engine poskytuje modely a jazykové pokyny; jeho ID se ukládá do konfigurace projektu, zatímco vaše přihlašovací údaje zůstávají oddělené.
Než budete pokračovat, otevřete konfiguraci. Měla by uvádět en jako zdrojový jazyk, de a fr jako cílové jazyky a locales/en.json jako zdrojový soubor. Zkontrolujte také ID organizace a lokalizačního engine, zejména ve zkopírovaném projektu nebo forku.
Přeložte a stáhněte #
lingo push --backfill-missing --waitZpětné doplnění vyžádá chybějící cílové soubory. --wait počká na dokončení a stáhne hotový výstup. Běžné první odeslání bez souboru Lockfile pouze uloží zdrojový obsah, místo aby vyžádalo tento počáteční překlad.
Dokud příkaz čeká, cílové soubory neměňte: při tomto přímém stahování se znovu nekontrolují konflikty s ručními úpravami, jako je tomu u samostatného příkazu pro stažení. Pokud běh čeká na kontrolu nebo hlásí chyby, nejprve jeho stav prověřte, než jej budete považovat za dokončený.
Otevřete locales/de.json a locales/fr.json. Ověřte, že oba klíče checkout zůstaly zachovány, a přečtěte si přeložené hodnoty. Pokud nedokážete posoudit kvalitu v cílovém jazyce, obraťte se na kvalifikovaného hodnotitele nebo použijte vhodné měření. Při integraci do aplikace soubory načtěte také jejím běžným mechanismem pro načítání prostředků.
Zkontrolujte .lingo/lock.json spolu s rozdíly ve zdrojových a cílových souborech. Odsouhlasené soubory, konfiguraci a výchozí stav uložte společně do commitu. Pokud nepoužijete --wait, spusťte později lingo pull ze stejného checkout a na stejném počítači. Stáhnete tak výstup posledního lokálně zaznamenaného běhu.
Aktualizujte zdroj #
V locales/en.json změňte hodnotu nebo přidejte klíč a potom spusťte:
lingo push --waitBěžná aktualizace porovnává změny ve zdroji s uloženým výchozím stavem. Zpětné doplnění slouží k doplnění chybějících souborů, nikoli nových klíčů v cílovém souboru, který už existuje.
Pro jiné typy prostředků nebo jejich uspořádání se podívejte do sekcí Konfigurace a Formáty. YAML a Android XML vyžadují výslovný výběr formátu. Pokud chcete extrahovat volání ze zdrojového kódu Reactu, pokračujte rychlým úvodem pro React. V konfiguraci vyberte jeho katalog JSONC — nepředpokládejte, že jej tento ukázkový soubor JSON vybere automaticky.