Překlep ve zdroji je překlep, který můžete opravit jen jednou – než se rozmnoží. Asynchronní úloha rozešle jeden zdrojový payload do všech cílových jazyků a každý jazyk překládá text, který dostal. Takže překlep, vynechané slovo nebo rozbitá věta ve zdroji nezůstane jedním problémem. Stane se z něj problém v němčině, stejný problém ve francouzštině a stejný problém v každém dalším jazyce, kterého se úloha dotkne – a každý pak vyžaduje vlastní dodatečnou opravu.
AI úprava před lokalizací (preEdit) tenhle problém řeší přímo u zdroje. Je to první fáze asynchronní lokalizační pipeline: ještě než se spustí hlavní krok překladu, AI agent zkontroluje zdrojový payload a opraví překlepy, gramatické chyby a pravopis. Překládá se pak vyčištěný zdroj – takže chybu opravíte jednou, ještě před rozvětvením, místo abyste ji pak dohledávali v tuctu výstupů.
Jde o fázi async pipeline, takže se spouští jen u úloh vytvořených přes Async Localization API. Synchronní endpoint /localize spouští jen hlavní krok překladu a nastavení pipeline ignoruje.
Co tato fáze dělá#
preEdit pracuje se zdrojem, ne s překladem. AI agent projde váš zdrojový payload a upraví ho tak, aby odstranil povrchové chyby – překlepy, gramatiku, pravopis – a potom předá opravený text hlavnímu kroku lokalizace. Každý cílový jazyk pak překládá z tohoto vyčištěného zdroje.
Jeho záběr je záměrně úzký – a právě o to jde. Tohle je průchod na vyčištění textu, ne přepisování: zaměřuje se na povrchový šum, který dělá zdrojový text pro překladový model nejednoznačným, takže se model může soustředit na překlad místo hádání, co měla zkomolená věta znamenat. Čistší zdroj vede ke konzistentnějším překladům napříč jazyky – protože každý jazyk vychází ze stejného opraveného textu, místo aby si každý model tentýž problém vyložil po svém.
Pro idiomatický, přirozeně znějící výstup – tedy přepsání samotného překladu tak, aby působil, jako by ho napsal rodilý copywriter – slouží jiná fáze. Viz Přeformulování do přirozeného znění. preEdit čistí vstup; rephrase leští výstup.
Úlohu tím nezhoršíte#
První otázka, kterou si pečlivý inženýr položí u AI kroku, který před překladem upravuje obsah, je naprosto správná: co se stane, když se ten krok splete nebo se vůbec nespustí?
preEdit je nekritická fáze. Pokud předběžná úprava selže nebo vyprší časový limit, původní zdroj projde beze změny dál a úloha pokračuje ke kroku překladu přesně tak, jako by tato fáze byla vypnutá. Selhání tady vás připraví jen o vyčištění u dané úlohy – ne o úlohu samotnou. Překlad se přesto doručí.
Co když předběžná úprava selže nebo vyprší časový limit?
Úloha neselže. Nekritické fáze se vracejí ke svému vstupu: při selhání preEdit se neupravený zdroj přeloží tak, jak je, a úloha doběhne do konce. Stav úlohy bude completed_with_warnings, krok preEdit bude zaznamenaný jako failed a důvod se objeví v poli warnings úlohy – takže uvidíte, že k tomu došlo, aniž by to blokovalo doručení. Jak tyto záznamy kroků číst, popisuje stránka Sledování běhů pipeline.
Poctivě řečeno je to jednoduché: zapnutí preEdit nemůže způsobit selhání úlohy, která by jinak proběhla úspěšně. V nejhorším případě u konkrétní úlohy nepomůže a tiše ustoupí stranou.
Čím to není#
Stojí za to říct to naplno právě ve chvíli, kdy byste si nejvíc přáli, aby to umělo víc: preEdit je best-effort průchod na čištění textu zaměřený na povrchové chyby – ne korektor, který rozumí vašemu oboru, ani fact-checker, který ověřuje vaše tvrzení. Opravuje překlepy, gramatiku a pravopis. Neověřuje, jestli je cena správně, jestli je název produktu aktuální ani jestli věta říká to, co jste jí chtěli říct. Pokud je váš zdroj fakticky chybný, preEdit věrně opraví gramatiku chybné věty a čistě ji přeloží do každého jazyka.
Termíny, které musí zůstat přesně tak, jak jsou napsané, bez ohledu na jakýkoli AI průchod – názvy produktů, ochranné známky, identifikátory kódu – ukotvěte už ve zdroji. Označte je jako nepřeložitelné v glosáři svého engine, nebo je u strukturálních polí v konkrétním payloadu vylučte pomocí lockedKeys. To jsou záruky na úrovni dat; preEdit je best-effort vyčištění kolem nich.
Kdy to zapnout#
preEdit dává smysl jako průchod navíc tam, kde zdroj pravděpodobně obsahuje šum, a je zbytečný tam, kde už je zdroj čistý.
- Zapněte to, když je zdrojový obsah generovaný uživateli, strojově extrahovaný, scrapovaný, získaný přes OCR nebo jinak vytvořený mimo redakční proces – tedy v případech, kde jsou povrchové chyby běžné a cena za jejich násobení napříč jazyky je reálná.
- Přeskočte to u kurátorovaného obsahu, který už prošel editací nebo lidskou kontrolou. Pokud je zdroj čistý, fáze nemá co opravovat a vy byste platili za AI průchod, který nemá žádnou práci. Každá aktivní fáze znamená o jeden krok navíc, který úloha musí proběhnout, a o jednu položku navíc v jejích nákladech – vyplatí se tam, kde je kvalita zdroje nejistá, a je zbytečná tam, kde není.
To je celý kompromis: věnovat jeden průchod navíc předem u úloh, kde je kvalita zdroje nejistá, a opravit problém jednou ještě před rozvětvením – místo abyste po doručení opravovali stejnou chybu v každém jazyce.
preEdit zapnete na kartě Pipeline v engine, kde se použije pro každou asynchronní úlohu směrovanou do tohoto engine, nebo ji pro jedno konkrétní odeslání přepíšete pomocí pipelineConfig v požadavku create-jobs. Obě vrstvy i to, jak vynechaná fáze dědí výchozí nastavení engine, popisuje stránka Konfigurace pipeline.
